Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ani z nástrojárny už nemusíte odcházet s umaštěnýma rukama

Černá a špinavá práce. Tak si mnozí mohou představit zaměstnání u strojů ve fabrikách. Dávno už tomu tak ale nemusí být.

7.11.2017
SDÍLEJ:

Postupový nástroj na tváření hliníku Foto: DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o.

V nástrojárně liberecké pobočky společnosti DENSO MANUFACTURING CZECH s. r. o. jsme se přesvědčili o tom, že práce u strojů už dávno není černá a špinavá. Na zaměstnance tu čeká nejenom čisté prostředí s výbornými hygienickými podmínkami, ale především inovativní technologie.

Nástrojárna byla založená již před čtrnácti lety, ale od té doby dostála výrazných změn, a to veskrze pozitivních. Zatímco v roce 2004 zde měli k dispozici dva stroje, dnes tu najdeme nejmodernější vybavení za více než 100 milionů korun. Investice do technologií jsou jednou z firemních priorit, proto má přístrojové vybavení průměrné stáří zhruba sedm let.  Nástrojárna jede v nepřetržitém sedmidenním provozu čtyřiadvacet hodin denně, a přesto je její kapacita zcela naplněna.

„Primárně nástrojárna sloužila pro interní účely, kdy měla pokrýt požadavky na výrobu náhradních dílů za účelem hladkého výrobního provozu a dílů určených pro designové změny na výrobních zařízeních. V této oblasti je naším top zařízením 3D tiskárna, která formou spékání ocelového prášku působením laseru umí vytvořit výrobek za polovinu času než jiná CNC zařízení. Navíc se k jeho plusům přidává také zhruba třicetiprocentní finanční úspora. Na Liberecku jsme zřejmě jedinou firmou, která tímto supermoderním zařízením disponuje,“ říká Pavel Chlum, manažer nástrojárny Densa.

elektroerozivní hloubička elektroerozivní hloubička

Dalšími způsoby zpracování materiálů v nástrojárně je také elektroeroze, kdy se obrábí pomocí elektrického výboje, či třískové frézování a broušení. V nástrojárně Densa najdete hned několik obráběcích center, kromě tří tříosých také pětiosé, které se možnostmi blíží téměř k formě 3D zpracování. Dokáže navíc obrábět většinu materiálů, které jsou na trhu dostupné. Kompletní vybavení tak umožňuje jakoukoliv kovoobráběcí činnost, nástrojárnu v podstatě limituje jen velikost výrobku.

Elektroerozivní obrábění typu drátové řezačky, kdy pohybující se drát pomocí elektrického proudu vyřezává otvory do materiálu nebo hloubičky, která zase působením elektrody obrobí požadovaný tvar s vysokou přesností, jsou dalšími z řady přesných CNC obráběcích zařízení. Vše je řízeno plánovacím softwarem. Takže opravdu čistá práce. Perličkou je pak čtečka čárových kódů, která s vzhledem příliš neliší od těch, které známe v obchodech. Ale tahle umí kontrolovat za pomoci programu, v jaké fázi rozpracovanosti se nachází ten který výrobek v nástrojárně.

Další činností nástrojárny je pak údržba a úprava forem, z nichž následně po dalších procesech vycházejí finální výrobky společnosti. K tomu je zapotřebí značné množství forem a nástrojů, u kterých se v nástrojárně diagnostikují případné závady, provádějí preventivní kontroly, udržují se a opravují.


Forma na vstřikování plastu

„Nejdůležitější úlohou je udržet veškeré výrobní procesy v provozu, takže opravy forem musí být nejenom kvalitní, ale především rychlé. Reagujeme zde také na požadavky designových změn ať již od zákazníků nebo pro interní potřeby. Nepřetržitě tak u nás pracují na tři desítky nástrojařů, ale ještě dalších šest bychom uvítali, přičemž v příštím roce budeme poptávat další, a to z důvodu plánovaného rozšíření výroby,“ pokračuje Pavel Chlum.

Uplatnit se zde může v podstatě každý, kdo má vztah k technické či manuální práci. S ohledem na fakt, že některé nástroje mají až třináctitunovou hmotnost, klade se obrovský důraz na bezpečnost. Zaměstnanci musí povinně procházet veškerými bezpečnostními školeními, která jsou daná zákonem, ale i školeními odbornými, kdy zaučení trvá až jeden rok. Musí se totiž naučit rozebírat a skládat nástroje bez pomoci návodů.

Setkat se zde mohou také s prací na laserové svářečce, na níž se provádí renovace různých dílů forem, a to s velice tenkými návary – pracuje se dokonce pod mikroskopem. Precizní ruční práci si pak vyžadují změny na formách, kdy se dopracovávají dvě části forem na otisk, které se následně obrábí s přesností na setiny milimetru.

„Práce mě i po třinácti letech stále baví. Je pestrá, není jednotvárná, přináší stále nové a nové technické úskalí a výzvy, ke kterým musíme najít řešení. Přestože již jedenáct let pracuji v nepřetržitém provozu, což je hodně náročné, mám to tu rád. Mám totiž vidinu pracovního postupu. Zatím jsem se dostal na pozici specialisty a doufám, že ze mě bude jednou mistr,“ říká nástrojář Tomáš Turek.

A o profesním růstu mluví i manažer nástrojárny. Kromě třístupňového postupu na různé pozice specialistů, kdy jde vždy o roční proces zakončený testem ověření, mohou po dosažení nejvyššího stupně postoupit na odborná oddělení, například do technologického, kam z nástrojárny již dva zaměstnanci zamířili.

„Šance je vždy. Na vedoucích pozicích sice není příliš velká fluktuace, ale čas od času se místo uvolní. A my jej pak rádi obsazujeme z vlastních zdrojů, protože naši zaměstnanci znají problematiku, prostředí i své kolegy,“ pokračuje Pavel Chlum s tím, že vyšší pozice s sebou pochopitelně přináší i vyšší mzdové ohodnocení i větší rozsah kompetencí. Podle něj k práci stačí vztah k „černému“ řemeslu, které už však tak úplně černým není. Pracuje tu například také středoškolsky vzdělaný zootechnik, což je obor nástrojařině na hony vzdálený, ale jak říká Pavel Chlum, svou práci dělá perfektně. Protože ji dělat chce a dělá ji rád.

Denso také úzce spolupracuje se středními školami, které nabízejí obory, jejichž absolventi se mohou ve firmě uplatnit. Nástrojárnou tak prošli třeba studenti Střední školy strojní, stavební a dopravní Liberec.

„Spolupracujeme s mnoha desítkami firem, kam dochází na praxi studenti závěrečných ročníků. V případě nástrojářů tedy studenti třetích ročníků. Důvody jsou dva. Jednak naše škola nemá natolik vybavený strojní park jako firmy, a jednak naši studenti díky praxím ve firmách mohou snadněji nalézt uplatnění po absolvování závěrečných zkoušek. Třeba přímo tam, kde praxi vykonávají. Celý závěrečný ročník mají střídavě týden výuku a týden odborný výcvik, během nějž jsou v maximálních skupinkách po třech, většinou však po jednom či dvou, vedeni odborným instruktorem,“ vysvětluje smysl spolupráce Otto Klekner, zástupce ředitele školy.

facebook.com/DensoManufacturingCzech/

Autor: Sdělení komerční

7.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezidentská debata ve vlaku Deníku 20. listopadu na cestě z Prahy do Ústí nad Labem.
AKTUALIZOVÁNO
75 33

Spory nad Mašíny i vznikem vlády. Mezi kandidáty to ve vlaku jiskřilo

Nová Sněmovna, Tomio Okamura
AKTUALIZUJEME
15 18

On-line: Poprvé se sešli noví poslanci. O imunitní výbor se hádali dvě hodiny

Hrála v zápasech lépe než na tréninku, vzpomíná trenér zesnulé Jany Novotné

Hned si vybavil, jak ho mrzelo, když na žákovském mistrovství Evropy vypadla Jana Novotná v prvním kole. Talentované brněnské tenistce její kouč Miroslav Štencl věřil nejméně na semifinále. „Byl jsem strašně zklamaný, prohrála 9:11 ve třetím setu s pozdější vítězkou turnaje. Její soupeřka se jmenovala Steffi Grafová,“ připomněl trenér tehdy neznámou německou dívku, která se stala dlouholetou rivalkou Novotné.

Zeman odletěl do Ruska. S Putinem se sejde zítra

Prezident Miloš Zeman dnes odletěl z Prahy na pětidenní státní návštěvu Ruska. Na jedné z jeho posledních zahraničních cest před lednovými prezidentskými volbami ho doprovází početná skupina českých podnikatelů, kteří budou na seminářích v Moskvě a uralském Jekatěrinburgu diskutovat o rozšíření kontaktů s ruskými firmami. Podepsat mají smlouvy za víc než 20 miliard korun. 

Američtí demokraté obcházejí Trumpa. Se zástupci jiných zemí mluví za jeho zády

Starostové a guvernéři z řad Demokratické strany v USA ignorují rozhodnutí současného amerického prezidenta a důležitá rozhodnutí dělají ve světě bez něj. Zjistil to deník The Washington Post.

Island přeběhl za devět dní. Zážitek nemusí být pozitivní, říká Martin Šmíd

/ROZHOVOR/ Letos v červenci nevídaným způsobem pokořil Island – za devět dní přeběhl z nejsevernějšího neobydleného poloostrova přes pobřeží, pásmo hor, vnitrozemím až na jih. Martin Šmíd při tom urazil 644 kilometrů, společnost mu dělal pouze 40 kilogramů težký vozík s vybavením. I přes nepřízeň počasí a selhání techniky, dokázal pokořit sám sebe…

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT