Alzheimerova nemoc je každopádně zátěží a postihem pro celou rodinu. Nejčastějším projevem je typicky postupná ztráta paměti. Ruku v ruce jde však často také o změny osobnosti, pocity pronásledování, deprese nebo nečekané a neopodstatněné agresivity, které se nedají přehlížet a velmi špatně se snáší, zejména nejbližší rodinou. Při postupu nemoci začne chybět orientace, schopnost správného úsudku, řeči a v konečných stadiích je člověk nemohoucí, zcela odkázán na péči druhých.

 

Jednoznačná příčina Alzheimerovy nemoci je nejasná. Víme o některých látkách, beta - amyloidu a tau proteinu, které se u postižených osob ve zvýšené míře ukládají do mozkových buněk a mimo ně. U těchto lidí ubývá buněčných spojů, nervových buněk, tkáně mozku a jejího metabolismu. Víme také, že tyto a další zjistitelné a měřitelné změny se začnou objevovat řadu let před klinickým projevem nemoci, zapomínáním. Věda si však doposud není jistá, zda tau protein a beta amyloid jsou jen dalším ukazatelem, biomarkerem onemocnění, a nebo jeho pravou příčinou. Některé léčebné látky, které úspěšně dokázaly v klinických experimentech nemocné zbavit těchto škodlivých látek v mozku, však nedokázaly obnovit schopnost myšlení u dobrovoníků v těchto studiích a nebo alespoň zpomalit průběh jejich onemocnění.

 

Neumíme ukázat na příčinu této nemoci a z téhož důvodu nelze hovořit o koncepci spolehlivé prevence. Jsou nemocní, kteří celý život profesionálně cvičí paměť, přesto je tato nemoc dožene. Úprava životního stylu sníží o několik procent riziko Alzheimerovy nemoci, ale není žádná jistota, že nás této nemoci uchrání. Jsou známé některé rizikové faktory, které zvyšují nebezpečí Alzheimerovy choroby. Jsou totožné s riziky pro kardiovaskulární onemocnění. Je to málo pohybu, obezita, vyšší krevní tlak a porucha metabolismu cukru, cukrovka. Jsou některé potraviny, u nichž se předpokládá, že by mohly mít příznivý preventivní účinek, třeba skořice nebo kurkuma. Jsou činnosti mysli, které prokazatelně mají příznivý dopad na mozek, jako je řízená meditace, česky tzv. všímavost. A pak je zde genetické riziko, o kterém jsme již hovořili. Na to, aby prevence byla účinná, musí být důsledná a dlouhodobá. Začít s ní v mladším nebo středním věku se zdá být tím nejlepším řešením v současnosti. Přesto se nedá říci, že prostým výčtem těchto jevů ať na straně splnění a nebo na straně chybějící, dosáhneme jistoty, že Alzheimerovu chorobu mít budeme nebo nikoliv.

 

Lékaři na celém světě v současnosti těmto nemocným podávají dvojí typ léků. Jedná se buď o inhibitory cholinesterázy, například donepezil a nebo o NMDA antagonistu, memantin. U obou typů se jedná o léčbu symptomatickou. Tato léčba má do jisté míry, u někoho a po krátkou dobu schopnost postihnout pouze symptomy, projevy nemoci, nikoliv její podstatu. Z toho důvodu u některých nemocných dosáhneme přechodného zlepšení nebo stabilizace paměti na krátkou dobu, nejsme však schopni jakkoliv ovlivnit přirozený průběh, tedy vlastní osud této nemoci, ani jí zpomalit, natož zastavit. Je to to samé, jako když u bolesti zubů podáme analgetika, léky proti bolesti. Na krátkou dobu s větším či menším úspěchem můžeme očekávat úlevu, je však jasné, že návštěva zubaře nás nemine. Ten teprve je schopen zub odborně ošetřit. My však neznáme tento poslední krok v léčbě Alzheimerovy nemoci, její vyléčení. Zmíněné léky se podávají posledních 15 až 20 let a zoufale potřebujeme léky nové, účinnější a bezpečnější. Takové, které budou mít větší symptomatický účinek a nebo dokonce schopnost zasáhnout podstatu nemoci a tím změnit její přirozený průběh. Na konci tohoto úsilí musí stát naše schopnost Alzheimerovu chorobu jednak léčit a jednak se jí účinně preventivně bránit. K tomu však vede pouze jedna cesta, skrze klinický výzkum. Lékařský výzkum je s Alzheimerovou demencí úzce spjat. Podobně jako u dalších onemocnění, u kterých dosud neznáme účinnou léčbu. Z hlediska lékařské etiky, pro nemocného s doposud neléčitelnou chorobou najít a nabídnout mu zařazení do vhodného klinického zkoušení, je nejvhodnějším postupem. Účast v klinické studii není samospasitelný všelék, nýbrž je jedním dalším drobným krokem,  který v dnešní neuspokojivé situaci nemocným můžeme nabídnout. Není to náhrada léčby. Účast v klinických hodnoceních má smysl jak pro nemocné, pro které není dosud účinná léčba známá, tak pro vědecký výzkum, který se bez klinického experimentu neobejde a na kterém vývoj nové, účinné a bezpečné léčby je zcela závislý. Pokrok v medicíně se neobejde bez klinických studiích, jinými slovy bez nemocných, kteří se těchto studií dobrovolně účastní. Jiná cesta  není.

 

Autor článku: MUDr. LADISLAV PAZDERA

 

 Vestra Clinics s.r.o.Zdroj: Vestra Clinics s.r.o.

 

 

Jsme specializované pracoviště na provádění klinických hodnocení pro poruchy paměti Vestra Clinics, na adrese Jiráskova 1389, 516 01 Rychnov nad Kněžnou.

 

Zapomínáte? Chcete s tím něco udělat? Pozorujete poruchy paměti, změnu osobnosti, a ztrátu soběstačnosti na svých blízkých? Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou zmíněných stavů. Zdravé stárnutí je stárnutí bez ztráty paměti a porucha schopnosti uvažovat a rozhodovat se, i ve vyšším věku znamená, že mozek je nemocný. Naše paměť řídí všechny naše myšlenkové postupy. Nikdo nechce skončit nemohoucí a bezmocný. A nikdo nechce vidět svoje blízké trpět tímto způsobem. Jediná naše naděje spočívá v lékařském výzkumu. Doposud nemáme dostatečně účinné prostředky, kterými bychom mohli zabránit postupu Alzheimerovy choroby. Nezbytně je potřebujeme, abychom před touto nemocí mohli ochránit sebe a další generaci, která přichází po nás. Není nač čekat a proto doporučujeme všem lidem s poruchou paměti, aby navštívili svého lékaře a informovali se o možnosti zařazení do některého z klinických hodnocení, které na výzkum léků pro tuto nemoc probíhají nebo kontaktujte rovnou nás na adrese Vestra Clinics, Jiráskova 1389, 516 01 Rychnov nad Kněžnou nebo na emailu info@vestraclinics.org či volejte na 844900909