Nejčastějšími ptačími škůdci na budovách jsou holubi, jiřičky a v posledních letech rovněž strakapoudi. Každý z těchto ptačích druhů využívá budovy k odlišným účelům a způsobuje jiné škody.

Škůdci a škody

Vůbec nejčastějšími ptačími škůdci budov jsou holubi (holub skalní, zdivočelí holubi domácí). Využívají nejrůznějších ploch na fasádách a střechách ke hnízdění (zejména balkony, sochy, široké římsy a okapové žlaby) a pro denní a noční odpočinek (parapety, římsy, hřebeny střech atd.). Nasedání a hnízdění holubů má zjevné a na první pohled skryté negativní důsledky. Z narušeného zdiva holubi vyklovávají vápno a drobné kamínky. Agresivní ptačí trus esteticky degraduje fasády a střechy, ucpává okapové žlaby a zapáchá (zejména v teplém počasí). Narušuje rovněž kámen, plechy, dřevo a ostatní stavební materiály. Nelze opomenout také trus dopadající na chodníky především v historických centrech měst. Velkým nebezpečím jsou infekční choroby, jejichž zárodky jsou obsaženy v trusu a mrtvolkách ptáků (salmonely, leptospirózy) nebo jsou přenášeny parazity žijícími na ptácích a v jejich hnízdech (roztoč klíšťák holubí přenášející boreliózu).

Znečištění nedávno opravené historické fasády holubím trusem.
 
 
Jiřička obecná využívá převislých částí fasády ke stavbě hnízda, která si staví z hliněných hrudek nejčastěji na spodních stranách říms a balkonů, ve výklencích oken, dveří a v podloubí. Na rozdíl od holubů nevyužívá fasádu k odpočinku mimo hnízdo. Škody způsobené jiřiččiným trusem jsou obdobné jako u holubů.

Strakapoud velký na budovách nehnízdí ani je nevyužívá k odpočinku, způsobuje však škody klováním na fasádách zateplených moderními polystyrénovými systémy s tenkovrstvými omítkami. Tito ptáci dokáží vyklovat do polystyrénu četné otvory o průměru až 15 cm procházející celou tloušťkou polystyrénového panelu. O důvodech, proč to dělají, jsou dvě teorie.  Podle první jim fasáda na poklep zvukem připomíná dutý strom a ptáci pod ní hledají potravu. Podle druhé si klepáním o fasádu označují svá teritoria.

Zateplená fasáda poničená strakapoudem.
 
 
Způsoby ochrany proti holubům a jiřičkám

K ochraně silně a středně exponovaných ploch, na kterých ptáci hnízdí či je využívají k odpočinku, je vhodné použít hrotový či síťový ochranný systém popř. u rozsáhlých realizací elektrický systém. Lankové systémy, repelentní tmely či plašiče jsou vhodné pouze pro málo exponované plochy, na které ptáci usedají jen náhodně.

Moderní hrotové, lankové a síťové systémy jsou diskrétní a jsou v současnosti instalovány na mnoha národních kulturních památkách (např. chrám sv. Víta na Pražském hradě, Staroměstský orloj, Staroměstská mostecká věž či Valdštejnská zahrada v Praze). Životnost provedené ochrany je u těchto systémů při odborně provedené montáži cca 10 let. Účinnost repelentních tmelů dosahuje maximálně 2 let. Účinnost plašičů je v mnoha případech nízká nebo žádná.

Holubi hřadující v bezprostřední blízkosti akustických plašičů a makety dravce instalovaných na okraji střechy. 

Ochrana historické fasády síťovým systémem. 
 
Cílem všech zmiňovaných ochranných opatření je ptákům pobyt na ošetřených plochách znemožnit či maximálně znepříjemnit, nikoliv však ptáky zranit či dokonce usmrtit. Konkrétní způsoby ochrany jednotlivých prvků fasád a střech by měl, na základě zjištěné četnosti výskytu ptáků a svých zkušeností, stanovit odborník. Výsledný efekt provedené ochrany je závislý na správném výběru ploch a způsobu jejich ochrany. Při realizaci ochrany totiž dochází k vytěsňování ptáků na další plochy, které doposud nevyužívali.

 Ochrana historické fasády hrotovým systémem.
 
 
Při realizaci ochrany každého objektu je nutno vycházet z konkrétních podmínek v místě, tj. zejména:

·         množství ptáků v dané lokalitě

·         aktuálním výskytu ptáků na ošetřovaném objektu (u novostaveb je možno pouze předpokládat)

·         přístupnosti potenciálně ošetřovaných ploch

V zásadě lze přistupovat k návrhu řešení dvěma způsoby:

1.    realizace úplné ochrany všech ploch na fasádě a střeše, jejichž „kolonizace“ ptáky připadá v úvahu

2.    postupná ochrana aktuálně napadených ploch

Oba tyto přístupy mají svá rizika. Při realizaci úplné ochrany dle bodu 1. může dojít k tomu, že budou ošetřeny i plochy, na které by se ptáci nikdy nepřestěhovali (i odborník s mnohaletými zkušenostmi se pouze snaží myslet jako pták, nikdy však nemůže jeho chování předpovědět se 100% jistotou). Při realizaci postupného vytěsňování dle bodu 2. pak vznikají zvýšené náklady na montáž ochrany na obtížně přístupné plochy, jako jsou např. přistavení montážní plošiny či administrativní poplatky za zábor veřejného prostranství. Možná je samozřejmě i kombinace uvedených postupů. Volba konkrétní varianty je závislá na ekonomickém srovnání uvedených rizik.

Ochrana fasád proti strakapoudům

Jediným opravdu účinným způsobem ochrany fasád zateplených polystyrénovými systémy s tenkovrstvými omítkami proti strakapoudům je montáž celoplošné sítě vedené v dostatečné vzdálenosti před fasádou. Siluety dravců umístěné na ošetřované objekty mají v různých lokalitách odlišnou účinnost.

Montáž celoplošných sítí na již zateplené fasády je značně nákladná. V lokalitách s výskytem strakapoudů je tedy vhodné řešit tuto ochranu již při realizaci zateplení, popř. zvolit jiný fasádní zateplovací systém.

 

Pro poradenství, návrhy řešení i vlastní realizace opatření proti ptactvu na budovách navštivte stránky  www.derek.cz