Blíží se velké jubileum vaší společnosti. Pokud bychom se ale měli vrátit úplně na začátek, jak vznikl nápad s výrobou kyseliny hyaluronové, která je dnes důležitou surovinou pro farmacii a kosmetiku?
Před založením firmy jsem dělal 18 let na lékařské fakultě a zabýval jsem se výzkumem tří pojivových látek v kůži, tedy kolagenu, elastinu a kyseliny hyaluronové. Tenkrát mě zaujaly nové patenty týkající se využití kyseliny hyaluronové v kosmetice. Nebavilo mě dělat jenom výzkum pro výzkum. Chtěl jsem, aby z toho něco bylo, aby to mohli používat lidé a sloužilo jim to. Zrovna kyselina hyaluronová má velkou výhodu, že je poměrně snadno získatelná. Vyrobí nám ji neškodné bakterie a je to čistá výroba.

Dnes je Contipro jedním ze světových hráčů v produkci kyseliny hyaluronové a lídrem v oblasti výzkumu této látky. Jaké byly začátky výzkumu a vývoje v Contipru?
Začátky byly samozřejmě dost obtížné, protože jsme neměli prostory, výzkumníky ani finance. Výzkumníci byli napůl výrobní dělníci, kdy dopoledne vyráběli a pak šli po odpolednech dělat výzkum. Soustředili jsme se ale jenom na to, jak začít efektivně vyrábět kyselinu hyaluronovou, takže jsme postupovali relativně rychle kupředu.

Výzkumu se ale od té doby věnujete stále ve větší míře a stále do něho více investujete.
V roce 1995 jsme konečně otevřeli vlastní laboratoř, kde už jsme měli dva kmenové výzkumníky, ale velké výzkumné centrum jsme začali budovat až v roce 2001. Dneska ve výzkumu a vývoji máme zhruba 140 lidí a jeho roční provoz nás vyjde na více než 100 milionů korun. K tomu musíme navíc připočítat investice do přístrojového vybavení, které už překročily půl miliardy korun.

Můžeme vybavenost vašich laboratoří srovnat se známými českými výzkumnými centry, jako jsou Biocev a Ceitec?
Úplně dobře. V té oblasti, kde působíme, tak jsme na tom v některých konkrétních případech i lépe, oni zase mají širší záběr, ale myslím si, že v globálu jsme na stejné úrovni.

Analýza fluorescenční technologií.Analýza fluorescenční technologií.

Nabízí se otázka, zda s nimi spolupracujete, když se můžete takto vzájemně doplňovat.
Spolupracujeme hlavně s Karlovou univerzitou, VŠCHT, Masarykovou univerzitou, také s univerzitou v Pardubicích a dalšími pracovišti. Jejich doktorandi také velmi často působí i v našich laboratořích v Dolní Dobrouči, protože pro ně máme speciální úkoly, se kterými by se jinak ve své praxi nesetkali. Například v rozsahu výzkumu derivátů hyaluronanu jsme jedineční i v rámci Evropy.

Je těžké dostat do Dobrouče dobré vědce, aby pracovali jako vaši zaměstnanci?
Starší, zkušené vědce není jednoduché přivést, protože pocházejí především ze zahraničních univerzit, které jsou lokalizované ve velkých městech. Jsou zvyklí na život ve velkém městě a do regionů se jim moc nechce. Jsou ale lidé, kteří k nám přicházejí cíleně. Buď jdou za konkrétním výzkumem a jedinečnou technikou, kterou tu máme, anebo jsou to lidé, kteří chtějí naopak pryč z velkých měst, do čistého prostředí. Je to tedy hodně individuální.

Jste schopni jim nabídnout srovnatelné podmínky jako právě v těch velkých městech?
Domnívám se, že ano. Ti špičkoví mají podmínky nejenom srovnatelné, ale myslím, že i lepší. Snažíme se jim umožnit osobní rozvoj, mají k dispozici špičkovou techniku, nabírají zkušenosti na práci v rámci evropských projektů, kterých máme několik, jezdí na prestižní zahraniční sympozia. Navíc se snažíme podpořit i místní infrastrukturu, nabízíme nadstandardní bydlení v rezidenční zóně, podporujeme soukromou školku i školu s rozšířenou výukou angličtiny.

Vychováváte si také vlastní výzkumníky?
Vychováváme. Snažíme se, aby vytipovaní výzkumníci absolvovali PhD. studium, protože to je učí dělat vědu. Je to výběrový program, kam není možné pustit každého, a slibujeme si od něho výchovu opravdu kvalitních osobností. Ve studiu přírodních věd ale podporujeme už středoškoláky, kteří u nás realizují odbornou činnost. Stojí za tím jednoduchá idea. Jestliže tito mladí jsou z regionu a nechtějí za každou cenu zůstat ve velkém městě, kam půjdou na vysokou školu, potřebují vědět, že i v regionu ten kvalitní průmysl máme a že tady děláme dobrou vědu. Že tady jsou možnosti, jak se zajímavě uplatnit.

Co pro vás znamená dobrá věda?
Děláme integrální vědu. Na jeden problém se díváme z různých úhlů a využíváme pro to spoustu oblastí z biologie, chemie a fyziky. Na univerzitách nebo v jiných firmách se na řešení problému bohužel někdy dívají příliš úzce. Dobrá věda musí být komplexní. Je potřeba, aby byla zajištěna interakce mezi různě zaměřenými výzkumníky. Když je mám všechny pohromadě, dospívám rychleji k nějakému využitelnému výsledku.

Elektronový mikroskop.Elektronový mikroskop.

Takže je větší šance, že se koncový zákazník setká dříve s funkčním produktem?
Každý výrobek dneska musí splňovat spoustu různých parametrů a když tyto parametry podchycuji hned na začátku a hned od začátku u toho sedí lidé, kteří na tom reálně budou pracovat třeba až ke konci, mohou ostatní varovat, že pokud půjdou zvolenou cestou, tak k výsledku nedojdou. Je důležité, aby se pracovalo v týmu.

Chtějí vůbec koncoví zákazníci nějaké nové produkty, nebo chtějí používat, na co jsou zvyklí?
Tak i tak. Lékaři jsou velmi konzervativní. Když se něco naučí a funguje to, chtějí to používat stále stejně, protože se tím vyhnou rizikům. Dneska se mohou jednoduše vystavit špatnému hodnocení pacientů. Je to sice jenom laický pohled, ale snadno se šíří a často nadělá paseku. Na druhou stranu platí, že přijdu-li s něčím, co se zákazník snaží marně vyřešit, neví, jak dál, ale já mu to řešení dám, funguje mu to a rizika jsou pro něj přijatelná, tak to bude používat.

Jaký produkt z vašeho výzkumného centra je podle vás zatím nejlepší?
Osobně si myslím, že Sorelex, což je přípravek určený primárně na bércové vředy, který je postaven na regenerativních schopnostech kyseliny hyaluronové, navíc tlumí bolest a působí proti mikrobům v ráně, aniž by škodil buňkám. Konkurenční přípravky obsahují stříbro, které má velké negativní účinky na kůži zvlášť při dlouhodobém používání.

V souvislosti s využitím stříbra při hojení ran nedávno proběhla médii zpráva, že tento výzkum u vás dělala středoškolská stážistka a dokonce s ním uspěla v mezinárodní vědecké soutěži. Běžně zapojujete i středoškoláky do řešení takto důležitých úkolů?
Pokud to jsou kvalitní studenti, tak jim to svěřujeme. Vždycky dostanou nějakou část projektu, nemohou ho řešit jako celek, to by tu museli být třeba půl roku v kuse, ale pokud jsou schopní, dostávají se i k nejsložitějším úkolům.

Svazek nanovláken. Svazek nanovláken.

Jaké vidíte výstupy z laboratoří Contipra za nějakých 10 až 20 let?
V oblasti surovin, jako je kyselina hyaluronová, už další vývoj moc nevidím. Co šlo udělat a co je biologicky efektivní, to je hotové. Tady bude vývoj pomalý a půjde jen o drobné zlepšování vlastností. V oblasti farmacie je ale hyaluronan nevyčerpaný a hodí se pro celou řadu aplikací, kde se ještě nevyužívá. Například ještě není dotažená problematika nitrotělních nosičů léků, takže vytváříme takovou tu kritickou masu informací, která dovolí se posunout dát a vytvořit z toho nový výrobek. V současné době například shromažďujeme masu informací kolem nanovláken, protože jejich potenciál také ještě zdaleka není vytěžený.

Co konkrétně bude na konci tohoto bádání?Myslíme si, že budeme moci zásadně přispět k rozvoji umělých tkání. Umělé orgány jsou ještě strašně daleko, ale umělé tkáně, které by mohly opravit třeba kůži, šlachy, chrupavky, periferní nervy, tam už se blížíme a kyselina hyaluronová je pro to ideální látka, která je přirozeně v těle a organismus se jí nebrání. Jednoduše, věci z hyaluronky zašiju do těla a nemusím se o to starat. V té vzdálenější budoucnosti, až budeme umět vyrábět umělé tkáně, bude z nich možné skládat i celé orgány, bude možné je ovládat elektronikou a začne to fungovat jako plnohodnotný orgán. Nyní se to řeší transplantací, ale vhodných dárců bude vždycky málo a umělé orgány budou navíc pro pacienta vždycky výhodnější. Kromě toho chceme dělat už zmíněné nosiče, které dopraví léčivo v těle pacienta na správné místo a pak zmizí. Neuloží se v těle jako nějaký odpad, který by mohl vyvolat negativní reakci.

I tento budoucí výzkum máte finančně zajištěný?
Máme jádrový byznys, který nás živí. Na začátku to byla sportovní výživa, později kosmetika, tyto divize jsem ale prodali někdy po roce 2000. Nyní už je to téměř výhradně kyselina hyaluronová jako surovina určená převážně pro farmaceutické účely. Zde se nejedná jen o bílý prášek, ale nabízíme i deriváty a formy, čili další materiály na bázi kyseliny hyaluronové, a ty budou generovat zase další prostředky právě na výzkum a vývoj třeba těch umělých tkání nebo nosičů léčiv. Tato strategie byla v Contipru stanovena už v roce 2000 a daří se nám ji naplňovat. Navíc nám dost hraje do karet, že se poptávka po kyselině hyaluronové neustále zvyšuje. Je to látka, která je nenahraditelná.

Petr Král

www.contipro.cz/kariera