Bezpečnost a boj proti terorismu. V posledních dvou letech snad nejčastěji skloňovaná hesla na celém území Evropské unie. Přesto se například v České republice v současné době říká, že Evropská unie terorismus řeší jen tím, že lidem zakázala zbraně. „Osobně zbraňovou směrnici ve schválené podobě také nepovažuji za příliš šťastnou, protože se nepřipustilo projednání některých důležitých pozměňovacích návrhů. S celkovou kritikou ale nesouhlasím. Dle mého názoru EU systematicky ukazuje, že jí na bezpečnosti jejích obyvatel záleží," říká k tématu europoslanec Tomáš Zdechovský, člen Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a v minulosti přijatá legislativa mu dává za pravdu.

Boj proti terorismu se totiž stává stále důležitější agendou už od útoků v USA v roce 2001. Rada EU pro spravedlnost a vnitřní věci tehdy přijala Akční plán boje proti terorismu a začal se sestavovat seznam osob, skupin a subjektů zapojených do teroristické činnosti v EU i mimo ni. Od té doby v podstatě neuplynul rok, aby nedošlo k nějakému posunu. Zásadní strategické dokumenty přišly v letech 2005, 2010 a 2014. „Rok 2016 přinesl také řadu důležitých kroků, například zavedení jmenné evidence cestujících. Už koncem ledna navíc zahájil Europol činnost Evropského protiteroristického centra, které pomáhá sdílet informace mezi členskými státy a poskytuje podporu při vyšetřování teroristických činů," objasňuje Zdechovský.

Rostoucí význam agendy dokládají mj. výdaje, které jdou každý rok v EU na bezpečnost a občanství. V konkrétních číslech byly výdaje navýšeny z 2018,5 mil. EUR v roce 2015, na plánovaných 4052 mil EUR v roce 2016 a pro rok 2017 je předběžně schváleno 4272,4 mil. EUR.

V únoru tohoto roku také byla schválena tzv. směrnice o boji proti terorismu, jež žádá zavedení povinnosti členských států stíhat činnosti spojené s terorismem, jako je výcvik teroristů, vycestování do zahraničí s cílem účastnit se teroristických operací a financování terorismu. Dále bylo přijato nařízení ukládající členským státům povinnost provádět přísné kontroly všech osob překračujících vnější hranice schengenského prostoru na základě databází Interpolu o ztracených a odcizených dokladech - a to jak při vstupu, tak při výstupu. „Cílem těchto návrhů je zamezit opakování teroristických činů v Evropě, jejichž pachatelé se v řadě případů navracejí ze zahraničních oblastí ovládaných teroristickými organizacemi," vysvětluje europoslanec.

Dále se plánuje, aby všechny země EU automaticky sdílely daktyloskopické údaje. U tohoto tématu jsem zpravodajem a velice mě překvapilo, že to hned 12 zemí nedělá. Nařízení se má konkrétně týkat Francie, České republiky, Slovenska, Bulharska, Litvy, Nizozemí, Maďarska, Kypru, Estonska, Malty, Rumunska a Finska," vyjmenovává Zdechovský, podle něhož i toto jednoznačně dokládá, že EU problematiku bezpečnosti skutečně nepodceňuje.

Jitka Fialová