Pardubice – Výstavba bytů u nás byla na vzestupu především mezi dvěma světovými válkami. K útlumu dochází z geopolitických a hospodářských problémů ve 40. letech. Změna nastává až po roce 1950 a zejména v 60. letech, kdy nastává vlna obnovy družstevního bydlení a začínají se stavět byty cestou nové družstevní bytové výstavby. V rámci časové linie můžeme dojít až do roku 1989, kdy přichází stopka, stát přestává z politických a hospodářských důvodu podporovat novou bytovou družstevní výstavbu a trh, majitelé a investoři na nastalou situaci reagují tak, že formu družstevního bydlení zcela opouští a nové byty se staví pouze na komerčních základech.

 OHLÉDNUTÍ DO MINULOSTI

Se Zákonem o státním bytovém fondu v roce 1910 byla institucionálně a legislativně zarámována existence a forma nové bytové družstevní výstavby z důvodu nedostatku bytů. „V té době došlo ke kombinaci nárůstu stavebních prací, tedy cen stavebních prací a nárůst cen stavebních pozemků. Stát v té chvíli začal hledat cesty, jak nejlevnějším způsobem uspokojit lidi a nabídnout jim bydlení, proto volí cestu družstevního bydlení. V té době stát na tuto formu výstavby pohlížel jako na segment výstavby bytů pro nízkopříjmové skupiny českých obyvatel. Neuspokojovali se lidé, kteří měli kapitál, ale pracující dělníci, obyčejní lidé,“ přibližuje předseda představenstva Stavebního bytového družstva Družba Pardubice Miroslav Váňa.

            Ve 30. letech Evropu zasáhla hospodářská krize, která se promítá i do existence bytové družstevní výstavby a stát omezuje dispozice s družstevními byty. K obnově dochází opět po roce 1945, v období, které je specifické tím, že nastává rozvoj nových, samostatných bytových družstev. Zároveň vznikají malé podniky a firmy, které si zakládají družstva. O tři roky později do bytové družstevní výstavby vstupuje politický vliv a promítá se role a úloha komunistické strany. To se projevuje různými politickými tlaky, vláda má tendenci omezovat svobodné počínání a bytová družstva jsou direktivně řízena z jednoho centra.
V 60. letech je zaznamenán další rozmach stavebních bytových družstev. U nás z celkového bytového fondu bylo 56 % bytů postavených družstevním způsobem.
Pro 70. a 80. léta je typická integrace malých bytových družstev do větších celků z důvodu větší přehlednosti. Drobná bytová družstva se proto začala spojovat.
Pro tuto dobu je navíc typická kvantita, která zcela pohltila kvalitu, stavěl se jeden panelový dům za druhým, vznikaly rychle, uspěchaně, typizovaně a nalajnovaně.

Po změně politického režimu v roce 1989 se do bytové družstevní výstavby zásadně promítají legislativní změny, vzniká nový obchodní zákoník a zaniká nová družstevní výstavba. Bytová družstva prochází tzv. procesem transformace a dochází k úpravě majetkových poměrů. Zlomem se stává rok 1992, kdy jsou bytová družstva upravena obchodním zákoníkem, což znamená, že se bytová družstva přibližují obchodním společnostem. Zákon č. 42/1992 Sb. upravil transformaci celého družstevního majetku, výrobního, spotřebního i bytového družstevnictví. „Z hlediska právního to byla bomba, revoluce, obrovská změna. Členům se otevřela možnost, kterou dříve neměli – možnost a právo převést svá domovská bytová družstva do osobního vlastnictví,“ říká Miroslav Váňa. Po dvou letech zákon zpřesňuje Zákon o vlastnictví bytů č. 72/94 Sb., který upravuje spoluvlastnické vztahy budovám, zakládá institut správce a nový instrument SVJ – společenství vlastníků jednotek v domech, kde jsou bytové jednotky vlastněné více než jednou osobou.

SBD DRUŽBA PARDUBICE

SBD Družba Pardubice slaví tento rok významné jubileum. Založeno bylo před 60 lety, v roce 1959 a mezi lety 1973 až 1981 vzniklo integrací dílčích bytových družstev: Stavební bytové družstvo SBD Družba, bytové družstvo zaměstnanců Semtína, bytové družstvo zaměstnanců Prefy, bytové družstvo zaměstnanců Dopravních staveb, stavební bytové družstvo stavebního podniku, stavební bytové družstvo pracovníků Tesly, pracovníků TMS, bytové družstvo zaměstnanců Průmstavu, bytové družstvo občanů, stavební bytové družstvo zaměstnanců Holice, kde byly sdruženy zaměstnanci drobných firem z Holic, a družstvo pro výstavbu garáží.

 „Tato malá družstva se sloučila do jednoho celku – SBD Družba Pardubice. V té době jsme už sídlili zde, v ulici Jiřího Potůčka. Centrum bylo vybudované jako technické zázemí a operovalo s počtem zhruba 210 zaměstnanců, kteří zajišťovali správu a údržbu bytového fondu. Jejich hlavním posláním byla výstavba nových bytů, svépomoci nebo pomocí externích dodavatelů, správa bytového fondu a údržba bytového fondu,“ popisuje Miroslav Váňa a pokračuje: „Kromě hlavního poslání družstvo provozovalo i jinou hospodářskou činnost, například autodopravu, prodej řeziva a truhlárnu.“ Tak družstvo fungovalo až do roku 1989 a postavilo necelých 13 000 bytů. „Tehdy jsme všechny byty vlastnili a spravovali jsme je. Se změnou režimu ale přišla nová situace. Družstvo bylo transformováno a odstartoval se převod bytů do osobního vlastnictví. Stejně jako ostatní, i my jsme v té době měli strach, jestli budeme schopni i nadále existovat Postavili jsme se k situaci ale čelem a v procesu převodu bytů jsme nikoho nebrzdili, naopak, všem jsme vysvětlovali, co to znamená, jaká jsou pro a proti. Jednali jsme s lidmi upřímně,“ vzpomíná Miroslav Váňa. První byt se na základě statistik převedl až v roce 1996. „Proces transformace byl nedokonalý. K největšímu zájmu o převod bytu do osobního vlastnictví u nás evidujeme až mezi lety 2004 a 2007, kdy jsme každý rok převedli na 1000 bytů,“ doplňuje Miroslav Váňa. Z původních 13 000 bytů je nyní v osobním vlastnictví zhruba 90 %. „Naše družstvo nyní vlastní zbylých 10 % bytů . Na 400 domů, které byly dříve naše, ale spravujeme jako samostatné právní subjekty. Na jedné straně tak neustále běží převod bytů do osobního vlastnictví, na druhé straně jsme si se situací byli schopni poradit. Našli jsme vhodnou formu komunikace s lidmi a v domech, kde se kupují byty, působíme jako správce. Jsme sice stále Stavební bytové družstvo Družba Pardubice, ale z ekonomického hlediska jsme se stali správcovskou firmou. Drtivou většinu tržeb, zhruba 70 %, neinkasujeme z titulu vlastníků, ale jako správci našich bývalých domů,“ říká Miroslav Váňa.

Družstevní bydlení je pro lidi výhodné především z ekonomického hlediska, je ušito na míru tak, aby provoz a chod domu byl za co nejmenší peníze, s co nejnižším kapitálem a náklady. V současné době k další bytové výstavbě však nedochází. „Není tu vůle ze strany státu. Stát je toho názoru, že se má každý o svůj byt postarat sám. Kdybychom stavěli, dostali bychom se na úroveň kteréhokoliv developera. Čekáme už 30 let a věříme, že se dočkáme doby, kdy si kompetentní lidé uvědomí, že mladí by přeci jen bydleli rádi za rozumné peníze a stát by je měl novou bytovou výstavbou podporovat. Jde to v zahraničí, proč by nemělo u nás,“ zakončuje Miroslav Váňa.

https://www.sbdpce.cz/