Dodává, že to je hlavně ve chvílích, kdy se snaží něčeho dosáhnout a nedaří se mu to. Není důvod mu nevěřit, vždyť se podílel na vybudování doslova z ničeho už několika velkých firem. Asi se u nás najde málokdo, kdo by neznal logistickou společnost PPL, která mu spolu s kolegy v minulosti doslova vyrostla pod rukama. Dnes se s podobným entuziasmem věnuje úklidu a facility managementu v HGS a nově také v konsorciu CEJS.

A taky fotbalu.“ pohotově doplňuje Hondl, který je předsedou místního fotbalového klubu v Hostouni a zároveň i jeho významným sponzorem.

Od inzerátu k PPL

Bylo krátce po revoluci a Jiří Hondl se zrovna vrátil ze svého prvního zahraničního pracovního působiště, když v novinách uviděl inzerát na pracovní místo v logistice. „Výsledkem diskuze v rámci pracovního pohovoru bylo, že jsme o sobě vzájemně prohlásili, že vlastně vůbec nevíme, jestli chceme spolupracovat.“ vypráví Hondl a dodává, že nakonec slovo dalo slovo a všichni dohromady budovali několik dlouhých let  společnost PPL.

Nerad prohrávám

Dodnes vzpomínám na větu kolegy z Brna, který řekl: „držte vlajku vysoko“, nasedl do auta a několik dalších měsíců jsem ho neviděl. Hlavu jsem z toho měl tehdy zamotanou pořádně. Těch problémů bylo strašně moc, ale hlavně chybělo na začátku to nejdůležitější, a to dostatek byznysu pro jinak ambiciózní projekt. A právě všechny ty problémy mě motivovaly a dávaly mi energii se s tím poprat. Od přírody jsem soutěživý typ a nerad prohrávám “ vzpomíná s úsměvem Hondl.

Byla to výzva

Myslím, že jsme to nakonec zvládli nad očekávání dobře. Logistickou společnost, která nakonec opanovala bezmála 40 % českého balíkového trhu, začali od začátku stavět v moderním stylu s použitím různých technických vymožeností, jako byly ve své době právě začínající čárové kódy, pásové dopravníky, on-line informace o pohybu balíků a další novinky. Inspirace přišla z Rakouska, kde měli s kolegou možnost nahlédnout nejen do pracovního procesu, ale také do byznys plánů.

To mě motivovalo. Když to šlo u nich, tak u nás to přece muselo jít taky. Byl jsem přesvědčený, že stačí jen chtít a nepolevit. Vlastně jsme tehdy tak trochu předběhli těmi inovacemi trh a jeho požadavky. Ale ta naše víra v systémovou balíkovou logistiku, kde do sebe vše správně zapadá, ta byla ohromná. Věřil jsem, že když nepolevíme, tak nakonec budeme úspěšní.“ vzpomíná Hondl a dodává, že manželka vlastně dodnes ani netuší, kolik desítek milionů tenkrát dlužili. Ale tvrdá práce přinesla úspěch. Během několika málo let se společnost i přes masivní investice dostala do plusu.

Pracovní poklid ho ubíjí

Ve chvíli, kdy PPL bez větších problémů fungovalo, firma poměrně silně opanovala svůj segment na domácím trhu a zaměstnávala spoustu lidí, se s kolegou rozhodovali co dál. To, co jim tehdy chybělo, byl kvalitní zahraniční kanál pro distribuci exportních balíků. Hledali různé cesty, ale s žádnou nebyli kvalitativně spokojeni. Začali tedy rozvíjet myšlenku vstupu na zahraniční trhy, zejména střední Evropa vypadala hodně nadějně.

Strategii měli připravenou, plány před spuštěním, zároveň však začali zaznamenávat zvýšený zájem globálního trhu o jejich společnost. Položili si tedy logickou otázku, jaká je ve skutečnosti hodnota jejich byznysu. Chtěli mít jasno v tom, jak silným hráčem nebo partnerem mohou v projektu být a co do něj jako PPL případně mohou vložit.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ