Snaha regulovat trh s půjčkami byla ze strany České národní banky určitě správnou cestou. Zákon o spotřebitelském úvěru, který vešel v platnost v prosinci roku 2016, hodně změnil hřiště, na kterém se v Česku půjčovalo. Byl to tady takový ‚divoký západ‘ poskytovatelů půjček, protože k tomu, abyste mohli komukoliv půjčit jakékoliv peníze, vám stačilo vlastně jen živnostenské oprávnění. Stačilo otevřít nějaké ‚levnější‘ noviny a v sekci inzerce byla záplava nabídek na poskytnutí půjčky.

Půjčoval opravdu kdekdo – garážové firmy i pochybní veksláci, a to za více než nemravný úrok. Výsledkem toho všeho byly rekordní počty exekucí a zmařených životů. Díky ČNB je to dnes již jinak. Z trhu zmizela většina nepoctivců a podmínky udělení úvěru zpřísnily i u firem, které licenci dostaly. Jednoduše řečeno, půjčku už dnes nedostane každý, a to je pro vývoj společnosti určitě dobře.

Dnešní snaha omezit reklamu na půjčky už je vlastně jen třešničkou na dortu, protože podstatu problému vlastně neřeší. V Česku máme totiž dvě věci, které lidem brání v tom udělat správné rozhodnutí.

Většinou se šíří jen negativa

Není žádnou novinkou, že špatná reklama se mezi lidmi šíří několikrát rychleji než ta dobrá. Téma financí tuto větu nevyvrací, naopak více než potvrzuje. Posloucháte často, jak někdo někomu lhal, někdo někoho okradl, jak pojišťovna nevyplatila peníze apod. Nikoho totiž moc nezajímá zpráva typu: „Klient měl sjednanou pojistku na závažná onemocnění ve své pojišťovně, dostal infarkt, a díky pojišťovně přežil i po finanční stránce.“ Taková témata holt na veřejných serverech nejsou pro lidi zajímavá. Vše to vytváří sérii všeobecně platných nepravd, chcete-li dezinformací nebo hoaxů, které jsou považovány za pravdy, což určitě není dobře. A tím nemyslím jednotlivé případy, ale celkově obor financí a gramotnosti.

Pozitivní reklama – jen z médií

Finančním institucím tím pádem nezbývá nic jiného než investovat opravdu, ale opravdu velké peníze do reklamy. Proto je každá čtvrtá reklama v televizi placena bankou, pojišťovnou, stavební spořitelnou a dalšími hráči finančního trhu. Lidé v tu chvilku ale reagují naprosto nepochopitelně až paradoxně. V hlavách mají jednoduché pravidlo, že co je v médiích, to je pravda, a to asi bude ten správný produkt pro mě. Jako ovce pak běží uzavřít produkt do té které finanční instituce, jen aby měli to, co říkali ‚v televizi‘. Z tohoto pohledu se dá brát i snaha o omezení reklamy na nebankovní půjčky jako správná.

Finanční gramotnost je základ

Co je ale daleko důležitější, než omezovat a regulovat reklamu, je naučit lidi o penězích přemýšlet. Finanční gramotnost je základ toho, abychom předešli všem nedobrým rozhodnutím a negativním reakcím. Každý by měl přeci vědět, kolik má dávat peněz stranou, kdy je půjčka vhodná a kdy nikoliv a také vědět jakým rizikům předcházet v rámci pojištění. A to by se nemělo vyučovat jen na základních školách, ale mělo by to být i povinností pro všechny ohrožené vrstvy obyvatel. I proto společnost OVB Allfinanz spustila hru Moje familie, kde se snažíme dětem a rodinám ukázat, jak správně nakládat s penězi. Je důležité si informace získané prostřednictvím internetu a televize potvrzovat, vyvracet, přemýšlet nad nimi a informovat se. A když si nevíte rady, tak vždy hledejte finančního odborníka. Stejně tak jako si auto nespravujete sami, tak to nedělejte ani s penězi.

Autor: Daniel Macoun, oblastní vedoucí OVB Allfinanz