Co považujete za největší úspěch prvních čtyř let ve funkci primátora?
Kdybych měl říct jeden, asi by to bylo rozhodnutí o poloze nádraží. Podařilo se nám odblokovat sto let zaseknutou debatu. Dnes máme v rukách naprosto reálný projekt na nádraží u řeky a zároveň shodu s vedením kraje i státu. Brnu nové nádraží nepřinese jen lepší a rychlejší spojení se světem. Ale především oživení celého širšího centra, včetně míst, která dnes leží ladem. Studie také ukazuje, že by mělo vzniknout bydlení až pro 10 000 obyvatel. A nové byty opravdu potřebujeme.

Jejich cena v poslední době skutečně roste a pro mnohé Brňany už je dnes nové bydlení prakticky nedostupné. Co s tím?
Bohužel, trochu hřešíme na to, že se zemi, regionu i městu daří. Je atraktivní pro investory, chtějí tu sídlit velké firmy, máme tu talentované absolventy žádaných inženýrských oborů. Navíc skokově roste ekonomika celé země. Proto jsme situaci s byty museli začít řešit ještě intenzivněji, schválili jsme velmi detailní koncepci. Rostoucím cenám se můžeme bránit dvěma způsoby. Jednak tím, že rozšíříme nabídku bytů – a to my děláme, nové bytové domy rostou na různých místech a další lokality jsou před spuštěním. A pak také tím, že upřednostníme lidi, kteří nedosáhnou na bydlení. Důchodce, matky s dětmi, mladé rodiny. I tady máme jasno, za jakých podmínek jim cestu k bytu zjednodušíme.

Ve vašem volebním programu často zaznívá téma „Brno pro všechny generace“. Co si pod ním představujete?
Za tohle téma hodně bojuju. V posledních čtyřech letech jsme ohromně oživili střed města. Když se jím procházím, už nevidím nonstopy a herny, ale zahrádky, kluby a kavárny. A především plno lidí, kteří si užívají život v centru. Atmosféra v Brně se stala pojmem a město se často objevuje v různých světových žebříčcích. To je skvělé, toho si samozřejmě vážíme. Ale když vyrazím mimo střed a bavím se s obyčejnými lidmi v různých částech města, pořád cítím nedostatky. Chybí lavičky, park není tak bezpečný jak by mohl, veřejné záchodky jsou daleko, nemáme dostatečné kulturní vyžití, služby nejsou pokaždé srozumitelné, nedosáhneme na bydlení. To je věc, na kterou bych se chtěl v příštích čtyřech letech obzvlášť zaměřit.

Co tolikrát propírané téma doprava? Kritici vám vyčítají rozkopané Brno a velké množství uzavírek?
Na tom je nejvtipnější to, že nám to vyčítají zejména ti, kteří nechali stav silnic a komunikací dojít do dnešního stavu. V době, kdy se mělo stavět a rekonstruovat, se raději nic nedělalo. A dnes, když se věci konečně dají do pohybu, nejhlasitěji křičí. Mně uzavírky nebo kolony netěší, ale odmítám čekat na ‚svatýho dyndy‘ nebo na zázrak. Abychom něco změnili, musíme prostě jet na plné obrázky. Výsledky ale budou vidět. Ale rád bych ještě řekl jednu věc.

Povídejte.
Mě moc nebaví tohle rozdělování na Brno autem, Brno na kole, Brno tramvají. A prosazování jednoho typu dopravy na úkor druhého. Tvrdím, že Brno musí mít všechno. V prvé řadě stoprocentně funkční městskou dopravu – a výsledky ukazují, že jsme skutečně absolutní špičkou. V řadě druhé dořešený koncept parkování a parkovacích domů. I tady jsme udělali kus práce a dali věci do pohybu. Když bude tohle fungovat skvěle a přidáme nové nádraží, může reálně klesnout počet aut ve městě. A když k tomu přidáme dokončení klíčových dopravních uzlů nebo velký městský okruh, počet kolon a omezení rapidně klesne.

Co vás žene do voleb?
Chuť věci dotáhnout. Brno je moje mise, a ta ještě není u konce.