Přelouč – Voda v mořích a oceánech představuje 97 % veškeré vody na naší planetě, oproti tomu voda v řekách tvoří na první pohled pouhou 0,0001 %. Toto číslo však představuje cenný zdroj dopravy, rekreace, závlahy a biodiverzity i významný krajinný prvek hodný ochrany, péče a rozvoje. Voda je také tématem, o kterém se především v dnešní době sucha hodně mluví. Je proto důležité východočeské vodní cesty aktivně podporovat. S tímto poselstvím otevřel Setkání v Přelouči iniciátor Jan Skalický a zároveň vyjádřil vděk za hojnou účast, která svědčí o závažnosti samotného tématu. Mimo jiné přivítal náměstka hejtmana Pardubického kraje zodpovědného za dopravu a dopravní obslužnost Michala Kortyše, náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje zodpovědného za oblast dopravy a silničního hospodářství Martina Červíčka, radního pro oblast dopravy Středočeského kraje Františka Petrtýla, generálního ředitele státního podniku Povodí Labe Mariána Šebestu, ředitele Ředitelství vodních cest České republiky Lubomíra Fojtů, poslankyni Květu Matušovskou, senátora Petra Šilara, ředitelku letiště Pardubice Hanu Šmejkalovou, ředitele Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslava Němce, starostku města Přelouče Irenu Burešovou, bývalého senátora Zdeňka Škromacha, zástupce vysokých škol a mnoho dalších. Mezi přítomnými byl mimo jiné také Josef Podzimek, který jako úsekový technik povodí v roce 1962 do Přelouče kvůli plavebnímu Stupni Přelouč II již tehdy mnohokrát jezdil. „Od roku 1962 uplynulo už hodně let a vidíme, že plavební stupeň pořád nestojí,“ rekapituluje Jan Skalický a dodává: „Projekt plavební Stupeň Přelouč II jsem vybral z několika důvodů. Za prvé je na Labi problém s vodou, zvlášť v dnešní době sucha, za druhé je to jeden z dlouhodobě plánovaných projektů, který jasně ukazuje, že když ho někdo chce zastavit, tak se mu to podaří. Už za mě, když jsem byl ředitelem Ředitelství vodních cest, měl plavební stupeň podepsanou smlouvu se zhotoviteli, ale pod tíhou celé řady připomínek a bez celospolečenského tlaku celá původní akce spadla a musí se začít od začátku. Dneska už víme, že o projektech musíme mluvit, aby nezapadly, a myslím, že jsme se tady dnes sešli v takovém seskupení, které by mělo být schopné s takovými projekty pohnout. V první řadě musíme dát najevo, že to opravdu chceme. Z toho důvodu je zde připravené Přeloučské memorandum na podporu východočeských vodních cest, a tedy realizace výstavby plavebního Stupně Přelouč II, ve kterém svým podpisem stvrdíte ochotu hlídat, že desatero, které je v něm obsaženo, je dodržováno.“

            Příležitost uvítat všechny přítomné a zároveň se k projektu vyjádřit dostala také Irena Burešová, hostitelka setkání a starostka města Přelouč, které je více než čtvrt století s výstavbou významného vodního díla plavebního Stupně Přelouč II spojováno. „Nejsem odbornicí na vodní dopravu a vodní díla, ale podrobně jsem se seznámila s tímto projektem a stala se ze mě velká podporovatelka vodní dopravy a jsem připravena spolu se svým zastupitelstvem toto dílo podpořit. Vodní doprava je, jak všichni víme, nejlevnější, nejekologičtější a nejbezpečnější, proto zůstávám optimistkou a věřím, že se věci dají do pohybu.“

            S podporou projektu se ke slovu dostala celá řada přítomných, přičemž ředitel Ředitelství vodních cest České republiky Lubomír Fojtů zdůraznil důležitost labsko-vltavské vodní cesty, která je součástí evropského dopravního koridoru. Výstavba vodních staveb tak není pouze lokálním zájmem, jedná se o mezinárodní projekt. Prodloužení vodní cesty do Pardubic však zahrnuje celkem 6 dílčích projektů: stabilizaci plavební dráhy v přístavu Chvaletice, plavební Stupeň Přelouč II, silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi, modernizaci plavebního stupně Smojedy, veřejný přístav Pardubice pro nákladní dopravu, včetně veřejného dopravního napojení, a rozvoj rekreační plavby.

            Hlavní program zakončil ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec, který stojí za rozvojem projektu Dopravní uzel Pardubice. Ten má propojit jednotlivé druhy dopravy a tím zajistit vznik multimodálního centra celoevropského významu.

            Multimodální logistické centrum v Pardubicích bude jediné v České republice, kde budou zastoupeny všechny čtyři druhy dopravy. Jeho cílem bude zlepšit a zlevnit nákladní dopravu využitím ekologicky šetrných dopravních módů –  železnice a vody. Silniční nákladní doprava bude plnit pouze funkci svozu a rozvozu zboží na kratší vzdálenosti.  Česká republika se tak prostřednictvím železničního uzlu a veřejného přístavu Pardubice napojí na transevropskou dopravní síť TEN-T. Důležitou součástí bude i využití letiště Pardubice. Křížení hlavních železničních tratí, napojení na dálniční síť, provozuschopné letiště a splavná řeka – to má být územně v rámci jednoho centra dostaveno a propojeno. Kromě vlastního centra, které má vyrůst v prostoru obcí Srnojedy a Svítkov, musí být prodloužena vodní cesta výstavbou plavebního Stupně Přelouč II a modernizací plavebního stupně Srnojedy. Dále je potřeba postavit napojení k železnici a modernizovat železniční uzel Pardubice, vytvořit připojení na letiště s dostatečnou kapacitou a vybudovat vnitřní infrastrukturu letiště. Ze silničních staveb se úpravy týkají silnice I/36 spolu s křižovatkami na I/37. Pro plnohodnotné fungování veřejného přístavu však musí dojít ke splavnění Labe v úseku Chvaletice – Pardubice, čímž bude prodloužena vodní cesta do Pardubic o 23 km.

            Díky tomuto setkání se všichni přítomní také seznámili s tzv. Přeloučským desaterem neboli akčním plánem pro splavnění Labe do Pardubic, na základě čehož mohl Jan Skalický na závěr konstatovat: „Jsme nesmírně rádi, že všichni účastníci podpisem memoranda projevili ve veřejném prostoru vůli otevřeně a aktivně podporovat rozvoj východočeských vodních cest a budování infrastruktury, která je k tomu nezbytná, jako je například na prvním místě právě realizace plavebního Stupně Přelouč II.“ 

Přeloučské memorandum na podporu východočeských vodních cest 

My, níže podepsaní, veřejně prohlašujeme, že podporujeme rozvoj vodních cest ve východních Čechách. Základním předpokladem je realizace stavby Plavební stupeň Přelouč II, který považujeme za zcela nezbytný a reálný. Pro využití vodních cest v obou východočeských krajích je klíčové splavnit Labe do Pardubického přístavu, ale také sledovat možnosti rozvoje dále proti proudu, a tím oba kraje propojit vodní cestou. Je to zcela jistě odvážná myšlenka, ale bez odvahy a vzájemné podpory nedosáhneme žádného smělého cíle. Uvědomujeme si cennost Labe z hlediska ochrany přírody a krajiny. Věříme však, že projekty na zajištění splavnosti předmětných úseků Labe lze řešit tak, aby byly podmínky ochrany přírody a krajiny přinejmenším dostatečně respektovány.

Voda v mořích a oceánech představuje 97 % veškeré vody na naší planetě, oproti tomu voda v řekách tvoří na první pohled pouze 0,0001 %. Toto číslo pro nás však představuje cenný zdroj dopravy, rekreace, závlahy a biodiverzity i významný krajinný prvek hodný ochrany, péče a rozvoje. Proto chceme veřejně, otevřeně a aktivně podporovat východočeské vodní cesty.

První zásadní krok je již hotov. V červnu se nám podařilo společným úsilím do novely zákona o urychlení výstavby infrastruktury, který umožní rychlejší výstavbu, prosadit jmenovitě i dva plavební stupně na Labi, v Děčíně a právě v Přelouči. Podpisem tohoto memoranda se zavazujeme dokázat naplnit literu novely zákona a splavnění Labe v Přelouči v souladu i s dalšími zákony prosadit! Dokažme, že to jde!