Romane, pamatujete si, jakého piva a při jaké příle­žitosti jste se napil poprvé?
Nechte mě trošku zalovit v paměti, včera to určitě nebylo. Už vím, bylo to u nás v Po­lance na hřišti po fotbalovém zápase, když jsem ještě hrál za dorost. Teď si uvědomuju, že jako první jsem ochutnal Radegast. To mě teď samotné­ho dostalo, protože tohle pivo mi nejen chutná, ale stalo se i mou pracovní náplní.

Když už jsme u té chuti, máte tu hořkost rád?
To teda ano, bez toho bych nemohl tuhle práci dělat. Hořkou chuť mám ale rád všeobecně. Neholduju ani slad­kému pivu, ale ani jiným moc sladkým nápojům. Myslím, že správný chlap si pivo Radegast oblíbí už po prvním kousku.

Jak dlouho pro pivovar Radegast v Nošovicích pracujete?
Do pivovaru Radegast jsem jako obchodní zástupce na­stoupil v polovině roku 2005. Příležitosti práce v pivovaru jsem se hned chytil, jsem přece chlap a pivo je velkou doménou nejen u nás, ale i v zahraničí. Po šesti letech obchodničiny jsem se posunul na pozici vedoucího technic­kého servisu a byl na ní až do teď.

Využijete zkušenosti z předchozích pracovních po­zic i jako obchodní sládek?
To rozhodně ano. Jako ob­chodní sládek musím o pivu vědět všechno a spojovat výrobu, obchod a zákazníka. Díky práci obchodního zástup­ce jsem měl možnost sezná­mit se s lidmi, kteří hospody provozují. Naučil jsem se s nimi správně komunikovat a znám dobře obchodní vztahy v regionu. Vedoucí technické­ho servisu zase musí znát tu technickou stránku – výčepní techniku, nové technologie i zázemí hospod a Radegasto-ven. Jsou to pro mě cenné zkušenosti, které mi jako obchodnímu sládkovi hodně pomůžou. Teď tady totiž na kvalitu piva dohlížím já! A se štamgasty se rád podělím o informace z bezprostředního zákulisí výroby a prodeje piva i o to, jaký je rozdíl mezi hladinkou a šnytem, tak se mě nebojte zeptat. Od toho tady jsem.

Někteří by vám mohli závi­dět, že si v rámci práce to pivo dáte, ale kolik si ho vůbec můžete dát?
Tak upřímně, chlapi, nemá­te mi moc co závidět. K mé práci sice patří návště­va hospod a kontrola, jak se kde s pivem zachází a jestli se správně čepuje, ale když jedu autem, tak si stejně pivo dát nemůžu. Jasně, když autem nejedu, tak si toho šnyta dám, ale opravdu jen jednoho degustačního kvůli kontrole. I když teď si uvědo­muju, že nejvíc piva jsem asi v práci vypil v Radegastovně Aura v Porubě, když mě fotili. To jsem měl naštěstí odvoz. A něco jiného je, když jdu po práci „na jedno“ s přáteli, ale pořád v rámci kontroly.

Z vašeho smíchu soudím, že kontrolujete rád. Dost teď cestujete, jak to jde dohromady se soukromým životem?
Musím říct, že jde. Dokážu si najít čas na rodinu, přátele, ale i na práci kolem domu a na zahradě. Starám se o kondici piva i o tu svoji. Pořád hraju fotbal, v zimě hokej a rád si vyjedu na kole do přírody nebo na lyže. A ať už je to fy­zická námaha nebo grilovačka, Radegast si dám rád, protože

ŽIVOT JE HOŘKÝ, BOHUDÍK!