Igelit nebo papír?

Vysvětlení je velmi jednoduché. Vybavíte si, jak vypadá svačina v igelitovém pytlíku, kterou vaše ratolest zapomene v aktovce přes víkend? Ošklivě zplesniví. Hlavním důvodem je vlhkost, která se z těsného pytlíku nedokázala dostat ven a připravila tak krásné prostředí pro její růst. Kdyby byla stejná svačina zabalené v pytlíku z papíru, po pár dnech by chleba vyschnul a ztvrdnul. Po plísni by na něm nebyly ani stopy. A přesně tak funguje i váš dům. Zabalený v neprodyšném obalu je na nejlepší cestě k tomu, aby v něm začaly růst plísně. Naopak takový dům, kterému umožníte se s vlhkostí vypořádat, bude zdravý. Často se říká, že dům dýchá, i když je toto tvrzení trochu nadsazené.

Vlhkost je přirozená

Dům nebo byt je té zapomenuté svačině hodně podobný. Tím že dýcháte, perete, sprchujete se nebo vaříte, neustále vytváříte ohromné množství vlhkosti. Pokud jí uzavřete v těsném prostředí, je jen otázkou času kdy a kde se plíseň vytvoří. Spory plísní, neviditelné výtrusy, kterými se rozmnožuje, jsou totiž všudypřítomné. Bojovat pak s plísněmi po jejich vytvoření je únavný běh na dlouhou trať, navíc vliv na průběh alergie dítěte i dospělého je okamžitý. Plíseň navíc nemusí být na první pohled vidět. Skryje se uvnitř konstrukce, kde je pro ni ideální vlhko a teplo, a alergik se nestačí divit, proč se mu doma najednou tak špatně dýchá. Astmatik nesmí s plísní přijít do styku vůbec, proto je pro něj právě tohle riziko to nejpalčivější. Skrytou plíseň objevíte zpravidla až při rekonstrukci nebo demolici domu, což už je trochu pozdě.

Zdroj: CIUR a.s.

Jak udělat, aby dům nebo byt opravdu „dýchal“?

Problémy s příliš těsnými okny a neprodyšným zateplením se bohužel týkají většiny rekonstrukcí, ale také i velkého množství novostaveb. Jakým způsobem se bude dům nebo byt chovat, rozhodnou správně navržené stěny a střecha, které se dnes, na rozdíl od dob minulých, skládají z více vrstev. I zděný dům, který má na cihlové stěně vrstvu izolace, může „dýchat“ a neuzamykat vlhkost uvnitř, kde jen škodí. Říká se tomu odborně difúzně otevřená skladba. Stačí však vybrat správnou izolaci, která se o to postará. Neprodyšný polystyren může vystřídat minerální „vata“ nebo ještě lépe některá z moderních přírodních alternativ. Velké oblibě se těší zejména celulóza, izolace vyrobená z rozvlákněného dřevitého papíru. Tento materiál už ze své podstaty „větrá“ a neuzamyká tak vlhkost uvnitř domu. Stále více se dnes také kromě zděných domů staví dřevostavby, domy jejichž hlavní konstrukce je ze dřeva. Nejsou to ale jen klasicky známé sruby a roubenky, ale také moderní stavby z dřevěných sloupků, desek a izolace, které na venek vypadají jako klasický zděný dům. A právě i do stěn dřevostaveb je celulóza jako dělaná. 

Pozor na slabá místa!

Už víte, že spory plísní významně přispívají jak k vzniku alergií, tak k jejich horšímu průběhu. Abyste úplně zamezili růstu plísní v domě nebo v bytě, musíte zajistit, aby stěny dostatečně dýchaly. Plísně jsou ale vynalézavé. I když zvolíte vhodný prodyšný materiál, kterým dům nebo byt obalíte, stačí jim malá chyba při jeho aplikaci a problém je na světě. Pokud všude nezajistíte stejnou tloušťku, nebo snad někde kus vynecháte, vlhkost si slabé místo v konstrukci snadno najde. Protože místo bude výrazně chladnější než zbytek stěny nebo střechy, vlhkost se na něm vysráží a plísně budou vesele růst. Společně s novými materiály proto přichází i nové způsoby jejich aplikace, které se všemožně snaží takové chyby eliminovat. Příkladem je aplikace foukáním nebo stříkáním, při kterém nevznikají žádné odřezky, navíc se izolace dostane ke všem složitým místům ve stěně, střeše nebo stropě.

Zdroj: CIUR a.s.

Foukat nemusí jen vítr

Foukat nebo stříkat můžete hned několik druhů izolací – dokonce i ten zapeklitý polystyren. Když už ale víte, že jeho použití s sebou přináší mnohé nevýhody, zaměřte se spíše na moderní „vzdušné“ alternativy. Celulóza je vyrobená především z novin, jsou v ní ale samozřejmě ještě další příměsi, které zamezují jejímu hoření, starají se o to, aby v ní nemohly bujet žádné plísně nebo houby a taky díky nim nechutná myším. Chomáčky celulózy se pomocí speciálního stroje zafoukají dovnitř konstrukce – třeba do střechy, stropu či stěny zmiňované moderní dřevostavby, nebo se nastříkají z vnější strany na zděnou stěnu a dostanou se tak do každého místa, bez ohledu na to, jak špatně je přístupné.

Tak co říkáte? Budete se raději pařit jako v igelitu, nebo při stavbě či rekonstrukci svého domova sáhnete spíše po přírodním, prodyšném materiálu, jako je celulóza? Příjemné prostředí, a hlavně zdraví všech rodinný příslušníků už přece stojí za úvahu. 

Víte, proč se říká o celulózové izolaci, že je zdravá? Jak docílíme zdravého bydlení? Více se dozvíte také na www.izolujzdrave.cz

Zdroj: CIUR a.s.