Hlubinné úložiště představuje nejlepší řešení pro oddělení vysokoaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva od životního prostředí. V rámci konference s názvem „Jak efektivně řešit konec palivového cyklu?“ se na tom shodli nejen domácí odborníci, ale i experti z Francie, Finska, Slovenska a dalších zemí.

„Česká republika není žádný izolovaný ostrov. Tuto otázku řeší prakticky všechny země, které využívají energii z jaderných elektráren. Ale nejen ty, radioaktivní odpady se vyskytují samozřejmě i v dalších státech,“ zdůraznil europoslanec Jaromír Kohlíček.

Lepší koncept zatím není

Při provozu jaderných elektráren vznikají radioaktivní odpady. Radioaktivní odpady z českých Dukovan byly původně skladovány v areálu Jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice na Slovensku. Odtud měly být na základě mezistátní smlouvy odváženy do Sovětského svazu. Ruská federace jako nástupnický stát po rozpadu SSSR však od těchto závazků ustoupila. Po rozpadu Československa bylo navíc nutné původem český radioaktivní odpad ze zahraničí přivézt zpět. V Jaderné elektrárně Dukovany proto vznikl mezisklad pro použité jaderné palivo. Později byl vybudován ještě jeden mezisklad u Jaderné elektrárny Temelín. V meziskladech může být jaderné palivo 60 až 100 let. Je však potřeba najít řešení, které zajistí trvalou izolaci ukládaného odpadu od životního prostředí.

Systematický proces přípravy hlubinného úložiště v ČR začal v roce 1989. Již v roce 1993 bylo navrženo řešení, založené na švédském multibariérovém bezpečnostním konceptu. Základní bariérou je korozivzdorný ukládací obalový soubor, další bariérou jsou nepropustné jílové materiály (bentonit) a třetí bariéru tvoří stabilní horninové prostředí cca 500 m pod povrchem země.

Úložiště vyžaduje dlouhodobý plán

Zahraniční experti v rámci konference na půdě parlamentu potvrdili, že proces plánování výstavby hlubinného úložiště představuje běh na dlouhou trať v řádu desítek let. Je časově velmi náročný nejen v České republice, ale i v zahraničí. „Například ve Francii tuto otázku řešíme již od roku 1991 a se zprovozněním úložiště počítáme kolem roku 2040,“ uvedla Soraya Thabet, divizní ředitelka francouzské organizace ANDRA (obdoba české Správy úložišť radioaktivních odpadů). Francie přitom pokrývá z jaderných zdrojů zhruba tři čtvrtiny spotřeby elektřiny. Podobně reagoval i generální ředitel finské společnosti Posiva. Ta plánuje zprovoznit vůbec první hlubinné úložiště na světě v lokalitě Onkalo již kolem roku 2023, ale počátky jeho plánování sahají již do 80. let minulého století. Ve Švédsku by mělo úložiště zahájit činnost kolem roku 2030. Slovensko nyní předpokládá finální rozhodnutí o úložišti v roce 2030 a jeho zprovozněním v roce 2065.

Také v České republice se počítá se zprovozněním hlubinného úložiště pro přibližně 10 000 tun vyhořelého jaderného paliva a dalších odpadů zhruba v roce 2065. Aktuálně je v hledáčku Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) 9 lokalit, z nichž Správa předloží vládě zúžený seznam 4 lokalit do konce roku 2018. Do roku 2022 budou podle Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem vybrány 2 kandidátní lokality a v roce 2025 vláda rozhodne o finální lokalitě. Budoucími milníky jsou roky 2050 (zahájení výstavby HÚ), 2065 (zahájení provozu HÚ) a 2150 (ukončení provozu a uzavření úložiště).

Hlubinné úložiště.Hlubinné úložiště. Autor: SÚRAO

Harmonogram přípravy HÚ v Česku je tedy za Finskem zhruba 35 let a za Francií přibližně 25 let. Rámcově ale postupuje ČR stejnou cestou jako další evropské země, které problematiku úložiště řeší. Klíčovou úlohu hlubinného úložiště pro tzv. uzavření jaderného palivového cyklu v ČR zdůraznila i ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. „Musíme jednoznačně hledat dlouhodobá a trvalá řešení,“ dodala.

Krok za krokem

Již z konceptu dlouhodobé přípravy úložiště vyplývá, že v současné době se nejedná o striktní a definitivní řešení. Neustále probíhá vývoj technologií, které by měly umožnit efektivnější a levnější přepracování vyhořelého jaderného paliva tak, aby jej v budoucnosti bylo možné lépe opakovaně využít. V současné době lze palivo přepracovávat, ale je to velmi drahé, a i po přepracování zůstávají vysokoaktivní odpady, které bude potřeba uložit do hlubinného úložiště.

Komunikace s obcemi je klíčová

Prakticky všichni účastníci konference zdůraznili, že proces hledání a následné výstavby hlubinného úložiště se neobejde bez úzké komunikace s dotčenými obcemi a státem. „Komunikace je velmi živá a intenzivní,“ uvedla Anne Väätäinen, z finského ministerstva hospodářství a životního prostředí. Ve Finsku přitom v lokalitě Olkiluoto schvalovalo umístění HÚ tamní zastupitelstvo (šestitisícového města Eurajoki) a posvětilo projekt bez větších problémů (20 zastupitelů pro a 7 proti). V předcházejícím průzkumu veřejného mínění pro vybudování úložiště bylo téměř 60 % místních lidí a jen zhruba 30 % se vyjádřilo proti. Obyvatelé městečka se spokojili se stanoviskem finského úřadu pro jadernou bezpečnost (STUK), který prohlásil, že uložení vysokoaktivních odpadů v hloubce přes 400 metrů pod zemí je bezpečné a pár kilometrů vzdálené domovy obyvatel Eurajoki nijak neohrozí.

„My však čelíme zásadnímu rozporu. Téměř všichni v Česku schvalují rozšiřování jaderných kapacit. Ale prakticky žádná z obcí nesouhlasí, aby v jejím katastru bylo vybudováno hlubinné úložiště,“ uvedl Vítězslav Jonáš, předseda sdružení Energetické Třebíčsko. Proti hlubinnému úložišti jsou ale velmi vyhraněné až radikální názory i ve Francii a jeho umístění není bezproblémové ani v ostatních zemích.

V České republice panuje jednoznačný zájem, jít stejnou cestou jako jiné země v západní a severní Evropě. Tj. sladit v maximální možné míře výběr finální lokality pro hlubinné úložiště s postoji veřejnosti v příslušných vhodných lokalitách. „Strategickým záměrem je, aby co nejdříve vznikl zákon o hlubinném úložišti,“ uvedl ředitel SÚRAO Jiří Slovák. Cílem proto je, aby postupné zužování počtu lokalit šlo ruku v ruce se schválením zákona, který potvrdí výraznou účast obcí na rozhodování o umístění hlubinného úložiště.

Více objektivních informací hledejte na www.surao.cz